Zveřejněno: 21. 2. 2018
To jsme takhle byly s kamarádkou Adeli na výstavě Má vlast a žasly jsme nad monstrózností celého počinu. A právě tam došlo k osudovému setkání s kurátorkou Monikou Švec Sybolovou. Zaslechly jsme, jak vypráví o obrazech Josefa Lady, a tak jsme se nenápadně připlížily k hloučku posluchačů. Ale komentovaná prohlídka zrovna končila. Stihly jsme našpiclovat uši asi jen na poslední tři obrazy. No prostě pech 🙁
To by ale nebyla Adél…
… kdyby se nešla seznámit a vyzvědět, jak to s těmi prohlídkami je. Vyměnily si kontakty a loni spolu uspořádaly hned tři komentované prohlídky.
První proběhla ve Veletržním paláci. Vyfasovali jsme vlastní přenosné židličky, což byl pro nás v galerii nevšední zážitek hned po úžasných Moničiných znalostech. Nestačili jsme zírat, kolik toho ví. A nebyla to žádná suchá fakta! Moc krásně se to poslouchalo a tu a tam přistál dokonce i nějaký šťavnatý drb ze života malířů.
Další prohlídka v Salmovském paláci byla ve znamení stylů jako je klasicismus, preromantismus nebo romantismus. V paměti mi utkvělo kromě niterných dojmů a Moničina výkladu o duchu doby i pár špeků. Věta, že preromantikové se jemně dráždí cizí smrtí, mě opravdu dostala, a stejně tak katalogové malování malíře Piepenhagena. Na fotce níže je vidět jeho nabídka oblíbených témat té doby. Kdo si chtěl vyzdobit salónek nějakým z těchto kousků, jen ukázal prstem a malíř mu vytvořil na zakázku kopii ze svého katalogu. S tím jsem se u obrazů z 19. století ještě nesetkala!
Neocenitelné bylo vedení Moniky v Jízdárně pražského hradu na výstavě Český impresionismus – isnpirace blízké i vzdálené. Tam bych se totiž sama beznadějně ztratila. 520 obrazů od 78 autorů je tak trochu nálož. Také bych přišla o hlášku, kterou jsem si velmi oblíbila. Týká se obrazu Biblioman, který Monika popsala následovně: „… zde křehký intelektuál svádí svou nevšímavostí a ženy se na něj sápou přes pergolu.“
Zatím jsem nikdy neodolala a dělala si během výstavy i zápisky. Kdo by to byl řekl po všech těch letech ve škole!? Kéž by všichni učitelé uměli také tak zaujmout.
Méně je často více, takže u každé výstavy bylo skvělé, že Monika vybrala z bohaté nabídky pár vybraných kousků a u těch nás uvedla do kontextu nebo upozornila na konkrétní malířskou techniku. Díky tomu jsme se tolik nezahltili a prohlídka byla mnohem poučnější i zábavnější. Na závěr chci Adeli a Monice moc poděkovat. Těším se, že brzy zase uspořádají nějakou komentovanou prohlídku.
Kdybyste se chtěli přidat, napište Adéle na adela@ilustratorka.cz
Chcete se mnou zůstat v kontaktu? Přihlaste se přes formulář níže do mého newsletteru. Sdílím v něm své obrázky, inspiraci a postřehy ze života. Díky němu vám také neunikne žádný blogový článek ani nabídka obrázků, které si můžete pořídit k sobě domů.
