Kristýna M. Sataryová



Vyražený dech z Kupkových ilustrací a karikatur

Vyražený dech z Kupkových ilustrací a karikatur

Zveřejněno: 12. 1. 2019

Tahle výstava ve mně budila ze všeho nejvíc hlavně zvědavost. Jaké to bude? Znala jsem od opočenského rodáka Kupky pár abstraktních obrazů, kterým jsem vůbec nerozuměla. A tak mě velmi zajímalo, co nám k tomuto celosvětově uznávanému malíři řekne oživlá kniha Dějin umění Monika Švec Sybolová, jejíž výklady vždy přímo hltám.

Výstava předčila má očekávání. Příběh Františka Kupky se během Moničina výkladu rozehrál všemi barvami od figurativní kresby a malby až k těm nejdivočejším abstrakcím, jejichž je průkopníkem. Minimálně v tom, že šel jako úplně první s kůží na trh a regulérně je vystavil. Ať si ostatní říkají, co chtějí, ale namalovat něco extravagantního, šoupnout to za skříň a pak dodatečně říkat, že ten můůůj obraz byl první, umí každý. No dobře. To jsem si trochu přibarvila, ale chápete, co tím myslím?

A když jsem ještě zjistila, že obraz Knihomol (Biblioman) je vlastně také od něj!!! Byla jsem velmi ráda, že ho zase vidím (předtím jsme ho viděli ve Veletržáku). Výklad na téma zrovnoprávňování na přelomu 19. a 20. století, kdy křehký intelektuál svádí svou nevšímavostí a ženy ho šmírují skrz listoví se mi zkrátka neomrzí.

Obrazy se postupně zabstraktňovaly, až jsme dospěli k Amorfě. Dvoubarevné fuze nebo například k Abstraktní malbě (to jsou ty rafinované tři černé čáry na bílém pozadí). Po tradičně skvělé a výtečně vydatné komentovce jsme byli vypuštěni na samostatné doprohlédnutí zbytku výstavy s doporučením, ať určitě nevynecháme galerii s Kupkovými satyrickými karikaturami a ilustracemi do knih.

Tak jsem tam šla a spadla mi čelist. V jeho kresbách je tolik lehkosti, dokonalá anatomie, ví kde co zdůraznit a co vynechat. Zkrátka lahoda a skvost. Téměř všechen čas, co mi ještě zbýval tedy padl na potulování se galerií a rozplývání se nad tou dokonalostí.

Právě jeho ilustrace mě pak při odchodu přiměly koupit si Průvodce výstavou, abych se jimi mohla kochat i doma. Texty uvnitř spolu s průřezem obrazů z celé výstavy mi také pomohly doplnit Moničino vyprávění a získat o Kupkově díle komplexnější představu.

Závěrem bych vám ráda výstavu doporučila. Poběží ještě do 20. ledna, ale podívejte na tu frontu k pokladně! Musíte přijít v předstihu a vyčlenit si čas i na čekání ve frontě. To by chtělo mít s sebou nějaký Kupkův životopis a vzít to pěkně od podlahy 🙂

Chcete se mnou zůstat v kontaktu? Přihlaste se přes formulář níže do mého newsletteru. Sdílím v něm své obrázky, inspiraci a postřehy ze života. Díky němu vám také neunikne žádný blogový článek ani nabídka obrázků, které si můžete pořídit k sobě domů.