Zveřejněno: 22. 1. 2018
Že nás zima od malování nezastaví, se ukázalo v roce 2015. Už tehdy jsme se vydali na plenér do Orlických hor na naši oblíbenou chalupu manželů Šimánkových. Jela jsem tehdy díky Matějovi v akrylu. Poslední rok jsem potřebovala něco skladnějšího, a tak jsem si na plenérech hrála s akvarelem. Kromě toho, že to je fakt hodně náročná technika, která nic neodpouští, tak se jaksi nedá dost dobře používat (ještě víc jak akryl), když mrzne.
Teda to jsem si aspoň donedávna myslela. Přesto jsem vyrazila do terénu s tím, že to zkusím nabombit fakt rychle. Ale ono to opravdu nešlo a na malování ledovou tříští jsem neměla náladu. Barva, kterou jsem si totiž míchala na paletce, nabírala velmi rychle pevné skupenství a o nějakém stékání na papíře a vpíjení nemohla být ani řeč. Tak jsem si aspoň skicovala v teple na chalupě.
Pak mě ale překvapila spoluplenéristka Markéta, která se vrátila z venku a na pár místech jí barvy udělaly hezkou patinu. Jak to, že jí nezamrzly? Ať už to bylo čímkoli (jiným typem barev, závětrnějším místem), tak mě to ponouklo k tomu, abych se nad tím vším ještě zamyslela. A pak mě to napadlo!
Vyrazila jsem do mrazu s novým elánem a vyzbrojena termoskou s horkou vodou! Tu jsem nalila do kalíšku a světe div se! Ono to fungovalo. Barvy se daly míchat, ředit, nanášet, nechat roztékat a chvíli i rozpíjet a vpíjet… ale po nějaké chvíli samozřejmě začaly zamrzat přímo na papíru. A to bylo to nejlepší. Ty zamrzlé vzory mě bavily. Hezky je to vidět vpravo dole na hnědých ploškách. To jsem nebyla já 🙂
Chcete se mnou zůstat v kontaktu? Přihlaste se přes formulář níže do mého newsletteru. Sdílím v něm své obrázky, inspiraci a postřehy ze života. Díky němu vám také neunikne žádný blogový článek ani nabídka obrázků, které si můžete pořídit k sobě domů.
