Můj příběh

Můj příběh

Spoiler na začátek: můj příběh má šťastný konec, který stále pokračuje. A dělám všechno proto, aby pokračoval dál. Věnuji se tomu, co jsem chtěla dělat už od školky a mám z toho velkou radost :)

Podle své mamky jsem prý ve dvou letech chytla tužku správně do ruky a od té doby jsem se do toho opřela. Nejstarší artefakt mého raného řádění se dochoval, když mi bylo 3,5 roku.

Něco z mé rané tvorby :)

Kreslení pro mě vždycky bylo jako další potřeba. Jíst, spát, dýchat.... kreslit. Jako malá jsem si moc nehrála s panenkama, zato jsem pořád něco tvořila – patlala postavičky a korálky z moduritu, stříhala záložky do knih a neustále i kreslila. Prošla jsem si i zkušeností pocitu zmaru, že se své vášni nebudu moci naplno v životě věnovat, stejně tak jako období uměleckého zablokování, kdy tvořit nešlo (hrůza :D).

O to víc si teď vážím, že jsem na své vysněné cestě a vím, jak pečovat o své tvůrčí zdraví. Je pro mě například důležité udržovat rovnováhu mezi extrovertností a introvertností. Čas o samotě mě nabíjí životní energií a obrací do nitra. Když jsem s druhými, získávám inspiraci zvenčí a sdílení mi vnáší smysl do toho, co dělám. Dohromady to vytváří synergický efekt. Při svém tvořivém zablokování mi tedy velmi pomohlo, když jsem si tohle uvědomila, začala jsem si tvořit víc času sama pro sebe a hlavně sdílet své obrázky s kamarádem Jirkou Nováčkem, který se zase nemohl dokopat k psaní povídek. A tohle vzájemné nakopnutí zafungovalo skvěle.

Dalším milníkem pro mě bylo seznámit se s ilustrátorkou Adélou Rúčkovou Moravcovou, která se stala mou mentorkou a kamarádkou. Začaly jsme spolupracovat, jezdit do plenéru malovat krajinky a zkrátka sdílet nejen umělecké nadšení. Od té doby to jede!

Jsem věčný student, kurzista, sdíleč a samouk, který je vděčný, že ho živí vlastní seberealizace. I v temnějších obdobích, kdy mi něco nejde podle mých představ nebo dělám zrovna na něčem, co mě až zas tak nebaví, jsem vděčná, že mohu jít po této cestě. Je to zkrátka láska a troufám si tvrdit, že na celý život. :)

A na závěr pro pobavení ještě jedna vykopávka z mého dětství. :-)

Další vykopávka z mého dětského šuplíku – ptačí rodina.

 

Pokud se mnou chcete zůstat v kontaktu, přihlašte se přes formulář níže do mého newsletteru. Nerozesílám ho častěji než jednou za čtrnáct dní a sdílím v něm své obrázky, inspiraci a postřehy ze života. Díky němu vám také neunikne žádný blogový článek ani nabídka obrázků, které si můžete pořídit k sobě domů.