Zveřejněno: 12. 10. 2017
Jezdím s Adél na plenéry od té doby, co je začala pořádat. Historicky první víkendový celý propršel, ale s Alešem Novákem a Petrem Moresem jsme si ho skvěle užili. Nakreslila jsem tehdy snad asi jen dva obrázky uhlem ale ty debaty! Čerpala jsem z nich pak ještě dlouho poté. Nevím už, kolikátý byl tento plenér (říjen 2017), ale také pršelo téměř celou dobu. A opět mi to vůbec nevadilo…
Tentokrát jsme první den plenéru byly s Adeli samy a pršelo skutečně jak z konve. Byl pátý den Inktoberu a já ještě neměla ani kaňku. A mimojiné kreslení tuší miluju. Adeli se také přidala a ještě si začala hrát i s akvarelem. O programu tedy bylo jasno.
(Inktober zavedl v roce 2009 Jake Parker, protože se chtěl zlepšit v kreslení tuší/inkoustem. A postupně se to rozšířilo do celého světa. Na každý den je jedno téma a celý říjen tak kreslíři po celém světě sdílí svá dílka. Je zábava pozorovat, co lidi dokážou vymyslet. Dejte si na Instagramu nebo Facebooku hashtag inktober a uvidíte.)
Ven jsem se chodila jen nadýchat čerstvého vzduchu, načerpat inspiraci a trochu vymrznout, abych se pak mohla vrátit do vyhřáté chalupy a dál s chutí kreslit.
Když přijel zbytek grupy, párkrát jsme si museli dát i rychloskici tzv. pohybovky, abychom se aspoň trochu nabažili, než bude další pražské setkání.
Tenhle plenér pro mě tedy moc plain-airový nebyl, protože jsem se do krajiny vyrážela pouze projít, ale užila jsem si ho skvěle. Vůbec je to paráda, když si člověk udělá prostor na svou vlastní tvorbu a někam odjede, aby ho nic nerozptylovalo. To jsem si vyzkoušela na Kanárech, ale zrealizovat se to dá klidně na dědově chatě. A když tam můžete být s prima lidmi, je to k nezaplacení.
Čas dneska nemá skoro nikdo. Tak je třeba si ho udělat. 🙂
Chcete se mnou zůstat v kontaktu? Přihlaste se přes formulář níže do mého newsletteru. Sdílím v něm své obrázky, inspiraci a postřehy ze života. Díky němu vám také neunikne žádný blogový článek ani nabídka obrázků, které si můžete pořídit k sobě domů.
